Internet na rozcestí, ACTA a kam dál

Americká vláda se rozhodla zatočit s nelegálním obchodem s hudbou, 
filmy a dalšími nehmotnými majetky, které je možné složit a rozložit 
pomocí jedniček a nul. Je jasné, že dlouho tolerovaný stav nebyl 
zrovna korektní vůči tvůrcům a výrobcům tohoto zboží. Leč myslet si, 
že tento proces bude lehký, bylo asi bláhové. Ony už i na straně 
těchto „lupičů“ vyrostly a zbohatly vrstvy, které by směle mohly, co 
se týče úspěchu, konkurovat známým tvůrcům ve filmové a hudební 
branži. Alespoň takový jsem měl dojem, když probíhalo zatýkání 
společníků kolem serveru Megauplaude. Je zajímavé sledovat, jak to vše 
dopadne a jak jednotlivé vlády oslyší hlasy svých občanů. Je také 
otázkou, zda by to byl správný postup, přistoupit na požadavky svých 
občanů. Jednotně a s jasnou představou, co ony nové zákony přinesou, 
vlády zcela jistě nevystupují, zvlášť po reakci Polska, které od 
smlouvy ustupuje. Což dává naději „bojovníkům“ i v jiných zemích, že 
šance na změnu stanoviska jednotlivých států tu ještě jsou. Co chápu 
jako největší nebezpečí pro obyčejného uživatele internetu, je pocit 
nejistoty, který tímto krokem americké vlády vstoupil i do virtuálního 
prostoru. Jak je možné vyčíslit nehmotný majetek uložený na vzdálených 
serverech? Kolik tisíc rodinných fotek se může rovnat jednomu 
hollywoodskému filmu? Je možné vůbec tyto dvě hodnoty srovnávat? Stále 
se mluví o bezpečném zajištění serverů firmy Google, které by měly v 
zálohách přečkat i nukleární válku. No jo, ale co když žádná nukleární 
válka nepřijde? Co když si občané USA pouze vyberou špatného 
prezidentského kandidáta a ten nařídí dle nějakých nových zákonů vše 
smazat? Nevím, jestli jim tato nejistota, kterou rozseli po celém 
světě, stála za snahy přiblížit trh s hudbou a filmy létům minulým. 
Bránit se pokroku je zbabělé, lépe by jistě udělali, kdyby vyvinuli 
sami systém, který přiměje uživatele, změnit své uživatelské zvyky.